Problematika elektrokol a elektrokoloběžek

Doba čtení: 1 minuta

Problematika elektrokol a elektrokoloběžek je v současné době velmi aktuální. Setkáváme se s nárůstem jejich využití, a to jak ve městech, tak i v rámci rekreačních a sportovních aktivit. Bohužel musíme konstatovat, že uživatelům elektrokol a elektrokoloběžek není dostatečně známá právní úprava této oblasti. A zároveň, že technologie předběhla právní úpravu a současná právní úprava není dostatečná. To se týká zejména problematiky elektrokoloběžek. Na elektrokoloběžky se často nahlíží jako na jízdní kolo (ust. § 57 odst. 2 zákona o silničním), a to přesto, že způsob jejich řízení nemá nic společného s jízdou na jízdním kole. Navíc v silničním provozu představují řidiči elektrokoloběžek riziko a jsou nepředvídatelní, a to zejména s ohledem na nestabilitu, nebo výrazné zrychlení elektrokoloběžek.

Elektrokoloběžky, se kterými se v silničním provozu nejčastěji setkáváme, nejsou v současné chvíli (k 1.1.2024 tj. datu aktualizace této publikace) zákonem definovány a chybí jasné stanovení pravidel jejich provozu. Výjimkou je zavedení povinného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), a to pro elektrokoloběžky a segwaye, které mohou jet rychlostí vyšší než 25 km/hod a ty, která váží víc než 25 kilogramů a jezdí rychleji než 14 km/hod. Tato povinnost platí od 1.1.2024.

Platná legislativa výslovně pojem elektrokolo nebo elektrokoloběžka nedefinuje, ale rozlišuje elektro prostředky dle výkonu motoru, a také podle toho, zda je motor nainstalován již od prodejce, či je doplněn dodatečně. Dle těchto parametrů jsou tyto dopravní prostředky zařazeny do dvou kategorií, na něž se vztahují odlišné podmínky pro provoz na pozemních komunikacích a tedy i různá práva a povinnosti stanovená zákonem o silničním provozu.

Podle toho může být elektrokoloběžka a elektrokolo buď:

  • nemotorovým vozidlem, tedy jízdním kolem (často je takto trochu sporně nahlíženo i na elektrokoloběžky), nebo
  • motorovým vozidlem.