Cyklistická přilba

Doba čtení: 7 minut

První cyklistická přilba vznikla v 19. století, kdy se zvýšil počet vhodných cest a cyklistika se tak stala oblíbenou zábavou. Nárůst počtu aut s sebou nesl vyšší nehodovost a nejčastějším zraněním byla poranění hlavy cyklistů. První cyklistická přilba se ale podobala spíše klobouku a neplnila téměř žádnou ochrannou funkci. Přilba podobná té dnešní vznikla až ve 20. století a byla tvořena koženými pásky vycpanými vlnou, které vedly přes temeno a byly připevněné na prstenci vedoucím okolo hlavy. V dalším období se cyklisty využívala přilba hokejová. S přilbami podobným těm dnešním se setkáváme od 70. let 20. století.

Jeden z tuzemských výzkumných projektů, zaměřených na používání cyklistických přileb, analyzoval 119 cyklistů, kteří byli v průběhu let 1995 – 2013 usmrceni ve dvou krajích ČR. Studie došla k závěru, že 37 % cyklistů by dopravní nehody přežilo, kdyby použili cyklistické přilby. Takže tvrzení, že cyklistická přilba dokáže zachraňovat životy, rozhodně není přehnané.

Různé typy přileb

Rozvoj cyklistiky a jejich různých podob s sebou přinesl i různé speciální požadavky na cyklistickou přilbu. U klasických silničních přileb je primárně sledována snaha o co nejvyšší bezpečnost, nejnižší hmotnost a nejlepší odvětrávání.

MTB přilby – vypadají podobně jako silniční, mají v porovnání s nimi většinou lépe chráněný týl a boční strany hlavy, bývají opatřeny štítkem proti slunci. Mohou se využívat v náročnějším terénu.

BMX přilby – využívají je zejména cyklisté k jízdě ve skate parcích a na U-rampách. BMX a freestyle přilby jsou konstruované tak, aby chránily hlavu, zátylek i spánky, vzhledem k možnému riziku při provádění náročných triků. BMX a freestyle helmy se hodí i na skateboard a brusle

Integrální přilby na sjezd a freeride – vizuálně se podobají helmám na motocykl, ochraňují i čelist jezdce a hlavu z boku a v týlu, a tím maximalizují bezpečnost.

Materiál

Cyklistické přilby obecně mají zvenku tenkou skořepinu, uvnitř objemný pěnový polyester a dále pásky, které ji drží na místě během normálního použití i v případě nehody. Pěna uvnitř přilby je navržena tak, aby se při nehodě zmáčkla a praskla, a tím ztlumí a rozptýlí sílu nárazu. Skořepina drží pěnu pohromadě v případě nárazu. Některé přilby mají uvnitř pěny klec, která drží její tvar. Popruhy fixují přilbu na hlavě.

Výrobci neustále vyvíjí a testují nové materiály a technologie posilující bezpečnost a komfort cyklistických přileb.

Technologie In-mold

Při předchozích technologiích se tvar přilby vyřezal z většího kusu polystyrenu, čímž mohlo dojít k narušení celistvosti materiálu, a vznikla tak místa s nežádoucím napětím materiálu.

V dnešní době se cyklistické přilby vyrábějí In-mold technologií, tedy vstřikováním polystyrenové pěny do tvrdé plastové skořepiny. Za účelem snížení hmotnosti při současném zachování pevnosti přileb používají někteří výrobci kombinaci dvou druhů polystyrenové pěny s různou hustotou. Přilby jsou lehké, pohodlné a pevné.

Někteří výrobci přicházejí i s technologií Double-In-mold, kdy je vnitřní část helmy z EPS (polystyrenu) současně vstřikována do horní i spodní části skořepiny. Zadní a spodní boční část helmy pak lépe chrání při nárazu.

Dalším krokem ke zvýšení pevnosti a snížení hmotnosti přilby, jsou postupy, kdy jsou přilby uvnitř polystyrenu vyztuženy pleteninou z různých materiálů, zejména karbonu, hliníku nebo kevlaru.

Specifickým materiálem některých přileb je Coroyd, materiál vzhledem připomínající včelí plástve, který velmi dobře absorbuje sílu nárazu (až o 35 % lépe než extrudovaný polystyren).

Technologie MIPS

Největším nebezpečím, které hrozí hlavě během pádu při jízdě na kole, nepředstavuje samotný náraz hlavy do země, ale následně vzniklé rotační síly, působící na mozek. Podstatou technologie MIPS je dovnitř přilby umístěná tenká plastová vložka, která se může pohybovat o zhruba 10–15mm vůči korpusu, čímž dojde při pádu k omezení rotační síly působící na hlavu. Průkopníkem tohoto řešení byla švédská firma Mips, v současné době je na trhu více druhů řešení, ale všechny pracují na velmi podobném principu.

V posledních několika letech se začínají objevovat zcela nové modely přileb, u kterých nejde jen o pohyblivý skelet, umístěný dovnitř přilby, ale o kompletní vnitřní upínací systém, jehož nedílnou součástí je i vlastní pohyblivý MIPS skelet.

Nejmladší variantou MIPSu je systém označovaný Spherical Powered by MIPS. Jde o to, že pružné elementy jsou přímo uvnitř vlastní konstrukce helmy, a nikoliv pod výstelkami nebo v rámci upínacího mechanismu. Celou konstrukci si můžeme představit jako kloub. Skořepina se skládá ze dvou polokoulí, které po sobě kloužou jako kloub.

Co musí splňovat cyklistická přilba

Cyklistické přilby, které se prodávají v České republice, musí splňovat normu ČSN EN 1078 +A1 (832166) Přilby pro cyklisty a pro uživatele skateboardů a kolečkových bruslí. Informace o splnění normy je uvedena přímo na helmě. Lze se setkat s mezinárodními atesty – označení CPSC, SNELL, B90A, CE, AS/NZS.

POC a Volvo Cars vyvinuly historicky první crash test pro střet cyklisty s automobilem

Automobilka Volvo se spojila s přední švédskou značkou POC zabývající se bezpečností při provozování sportovních aktivit. Společně provedly jako první na světě sérii crash testů cyklistické přilby při střetu s automobilem. Jejich snahou bylo využít reálné dopravní situace k vyvinutí technologií, které slouží ke zlepšení bezpečnosti a nahradit tak do té doby využívané testy, kdy se z určitých výšek pouštěly přilby na rovný povrch, bez ohledu na střet cyklisty s automobilem.

Nové crash testy firem Volvo a POC probíhají tak, že cyklistické přilby POC nasazené na hlavách figurín jsou připevněny k testovacímu zařízení, které figuríny za účelem různých měření vysílá v různých rychlostech a pod různými úhly do střetů s různými částmi kapoty stojícího automobilu Volvo.

Komfort

  • Tvar i velikost přilby musí korespondovat s naší hlavou a tím zajistit řádné upevnění a pohodlné nošení.
  • Při nákupu přilby je důležité ji vyzkoušet.
  • Pokud nosíme dioptrické nebo cyklistické brýle, je nutné přilbu vyzkoušet i s nimi. Z počátku mírný tlak nemusí působit potíže, ovšem při dlouhém nošení přilby může způsobovat bolest hlavy a tím mimo jiné narušit koncentraci při jízdě na kole.
  • Důležitým prvkem cyklistické přilby je i odvětrávání, nejlépe se síťkou proti vniknutí hmyzu do přilby.
  • Ke komfortu jistě patří i design, zejména malé děti upřednostňují vzhled. Dítě musí být s přilbou spokojené. Při jejím výběru je proto vhodné respektovat názor dítěte. Pokud se mu bude přilba vzhledově líbit, bude ji rádo nosit.

Pevné držení na hlavě

  • Přilba musí být na hlavě řádně připevněna. Takovou zkoušku je možné provést hned při nasazení přilby.
  • Přilba by měla při zatřesení hlavou v předklonu i záklonu držet i s rozepnutými upínacími řemínky.
  • Přilba se nesmí samovolně posunout směrem do čela ani do týlu, a to při jakémkoliv pohybu.
  • Skrze skořepinu jsou upevněny dva pásky, které jsou vedeny na boční části hlavy kolem uší, kde tvoří písmeno „Y“. Tyto pásky jsou spojeny pod bradou sponou, která musí umožnit pohodlné nastavení a zároveň musí být lehce rozepínatelná jednou rukou. Stejně tak regulace velikosti obvodu hlavy musí umožnit jednoduché povolení či utažení jednou rukou.
  • Upínací mechanismus musí být správně dotažený, kdy mezi řemínky a bradu je možné vsunout maximálně dva prsty.
  • Řemínky musí být při jízdě na kole vždy zapnuté , jinak přilba při nehodě neplní svou bezpečnostní funkci!

Péče o cyklistickou přilbu

Každá přilba, která prodělala jakýkoliv náraz, musí být vyřazena z používání, a to i když nejeví zřetelné známky poškození. Na přilbě může nárazem dojít k mikroskopickým trhlinkám (nebo dokonce k prasknutí absorpčního materiálu), které nemusí být pouhým okem viditelné, a přesto přilba ztrácí svoji účinnost v případě dalšího nárazu. Stejně jako všechny materiály se časem opotřebují,

výjimkou nejsou ani ty, z nichž jsou vyrobeny přilby. Pro možnou ztrátu svých původních vlastností by se měla tedy obměnit jednou za 3 až 5 let při pravidelném nošení a jednou za 8 let při občasném používání. Při čištění přilby je důležité se vyvarovat chemickým čisticím prostředkům, které by mohly narušit její strukturu.

Dobře zvolená velikost přilby, připevněna dotahovacím mechanismem (např. dotahovací kolečko), správně nasazena a upevněna.

Cyklistická přilba je příliš vzadu, cyklistka má odkryté čelo a nemá tak chráněný obličej.

Cyklistická přilba je příliš vpředu, cyklistce brání ve výhledu a navíc nemá chráněn zátylek.

Cyklistická přilba není správně nastavena, cyklistka má chybně seřízené upínací řemínky. Jeden řemínek by měl vést před uchem a druhý za uchem.

Cyklistická přilba je nasazena obráceně, nefunguje tedy jako ochranný prvek.

Cyklistka má špatně seřízené řemínky cyklistické přilby. Řemínky vedoucí před a za uchem by se měly setkat pod ušním boltcem. Utažení řemínků pod bradou je příliš volné. Doporučení je takové, že mezi řemínek a bradu by se měly vejít dva prsty